Autorka: Kazma
Účel světí prostředky
Vyprávění

Foto: AlieN
Z deníčku

Foto: ALieN
Musí to tak být, určitě. Pod mýma rukama se zázračně během chvíle zhojí jakékoliv těžké zranění, ale takhle rychle? Budu mlčet, musím mlčet, jinak je se mnou konec. Jediná moje záchrana by snad bylo přidat se k těm barbarským hordám a nabídnout jim své schopnosti léčit, ale to jen v krajní nouzi, která zatím nenastala, i když je pravda, že již zítra může být pozdě.
Ještě žiju, i když už mi šlo vážně o krk. Kvůli nedostatku a konečným úmrtím těch dobrých felčarů, kteří zbytečně riskovali své životy přímo uprostřed bojujících, jsem záhy skončila v první linii, oficiálně jako zdravotnice, no jasně, spíše mentální podpora. Jenže když mě tenkrát málem zabila ta smečka těch malejch zelenejch zmetků, nikdo mi z nich nepomohl. No kecala bych, jeden voják mi přispěchal na pomoc; byl sice zákeřně zraněn, ale postavila jsem jej na nohy zpět ještě dřív, než potyčka skončila. Když jsem toho lehkooděnce ošetřovala, všimla jsem si, že je to můj bratr. To bylo ale radostné shledání, máme si toho co vykládat.

Foto: Merwin
Začínají se na nás vršit další a další problémy, docházejí zásoby, ubývá mužů, odvahy i síly a goblini se spojili s barbary. Jak dlouho potrvá, než na nás zaútočí? Jak dlouho potrvá, než nás zašlapou do země, nevím, mám strach, deníčku. Většinu svého života jsem strávila na bitevním poli, utíkala z předem prohraných válek, a teď najednou není utíkat kam. Celý život jsem utíkala před sebou samotnou, před tím, co jsem nedokázala, léčila ty, kteří mou pomoc potřebovali a teď? Teď mám pocit, že už není kam utéct. Uvidíme, co bude zítra.
Touto stranou deník felčarky, jenž nám dal celkem podrobný záznam o posledních letech lidského vývoje a Knězova života, končí. Ze stránek je zřejmé, jak byla tato dívka zběhlá v medicíně a jednoduchém popisování důležitých událostí. O jejím konci toho moc nevíme. Opravdu vstoupila do toho lítého boje, kdy lidstvo bojovalo o právo přežít a nezvládlo to, ale co se s ní stalo pak? To ví jen Idee. Její domněnky byly ovšem správné. Opravdu, Kněze posednul démon, proti kterému tak urputně bojoval a jenž skrz něj dosáhl své pomsty, přiblížil lidstvo další krok ke zkáze. Když lidská armáda po první drtivé porážce zjistila, že jejich Kněz je vlastně démon, obrátili proti němu své zbraně a nechali jej s klidným svědomím na bojišti zemřít. Pak utekli, stáhli se do hor, kde přečkají zimu. Co však bude dál? Kdo ví, jestli se rozhodnou pro drtivou odvetu. Nejsou ovšem jediní, kdo v té bitvě ztratil hodně, oni se totiž barbaři rozhodli vypořádat s gobliny, jenže byli na hlavu poraženi a Mezihoří je tedy zelené.
Protože ti malí, hnusní, slabí, zelení, se tak strašně rychle množej…
Z pohledu účastníka, Léta Páně 2011, sobota 26. listopadu

Foto: AlieN
Bitva se odehrávala asi 35 kilometrů od mého celoročního sídla, ve Zlíně. Kolem osmé ráno vysednete z trajflu v Malenovicích a najednou zjišťujete děsivou věc: že to co říkali organizátoři, nebyla lež. Pořád jste si mysleli, že se zpotíte až na bitvě, ale ne, není to halucinace opravdu, fáborky vyznačená cesta opravdu vede k snad nejvyššímu bodu v okolí s nejprudším stoupáním, jaké je vlastní jen vysokohorským masívům. V tuto chvíli lidé jako já začínají být rádi, že sebou nevozí zbroj, protože jinak se jim cesta znatelně ztíží. Je to zkouška ohněm, jako by někdo mocnější než vy říkal, musíš si tu bitvu zasloužit. A opravdu, pokud je vám pod kopcem zima, na konci štreky funíte víc, než parní lokomotiva. Ale les je to opravdu hezký, takový listnatý, a v době, kdy se bitva pořádá, se už všechno listí válí na zemi a na větvích stromů rostou květy námrazy. Uprostřed registračního pole hoří malý ohníček, na kterém si odvážlivci, co se rozhodli noc z pátku na sobotu netrávit doma, vaří snídani. A to už se tu občas promítne nějaký nově příchozí účastník a o nějakou chvilku později i hlavní org s úsměvem sobě vlastním.

Foto: Merwin
Ale nebudu to déle prodlužovat. Samotná bitva proběhla a skončila podle představ organizátorů a kromě jednoho goblina, který opustit musel bitevní pole, se nic vážnějšího nestalo.
Dlouholetý spor lidé, kteří vedli válku se všemi a proti všem, tak říkajíc konečně prohráli a bude zázrak, jestli přežijí zimu. Ovšem, jestli přežije i zázračná felčarka, jež naposled stála u mrtvoly Kněze, než se na něj vrhli hladoví Galini, to ví snad opravdu jenom Idee, pokud vůbec existuje.
Na bitvu se příští rok ráda vrátím, na jednu stranu proto, že pravidla jsou jednoduchá a nenáročná a když náhodou na nějaké zapomeneš, vtluče ti ho nepřítel do hlavy, a taky proto, že registračka je k mé peněžence velice přítulná. Pokud jste z okolí Zlína a rádi si necháte udělat ještě před zimou pár modřin navíc, stavte se příští rok. Ale bacha na registraci, rychle se plní.
A málem bych zapomněla, kdyby měl někdo náhodou zájem vědět víc: www.acheron.uvadi.cz
DISKUSE:
Matěj Azhug Škývara: Ta bezobčanková pohroma se dívá …Milada Kazma Škývarová: Potrefená husa se vždycky ozve ;D