FANTAZEEN

Po skončení larpu Úsvit času v Zábřehu na Moravě jsem se setkal s ohlasy z obou částí spektra. Tedy: „Bylo to super, příště jedu zase.“ i „Čekal jsem něco jiného, už asi nepojedu.“. Ale ono i někdy lehké zklamání pak podle závěrů nepramenilo z ohodnocení hry jako špatné, jen že danému hráči zrovna nesedlo samotné pojetí. Úsvit byl akce spíše pro ty, kteří mají raději „obyčejný“ život, děj je rozprostřen vlastně na všech a všude, přitom jaksi neuchopitelný, málokdy za někým přijde a někdy se ho i cíleně chytit je jen pro odhodlané – hra je svým způsobem náročná, hra na život, byť nesmrtelný. Jakési velké spiknutí či boj o záchranu světa tu sice svým způsobem byly, ale vlastně neměly vyjma úvodu a závěru větší roli. Stejně tak na střety docházelo jen málokdy a často se i pak uplatnily víc rychlé nohy, než kulky nebo meče (konec konců, umírání bolí).

Teď ale především k tomu, proč konkrétně podle mě hra byla výborná a proč se jí příště určitě opět zúčastním:
– skvělé zázemí (pro upíry herně, pro vlkodlaky zase neherně), k tomu navíc zvláštní lokace gymnázia (probíhaly tuším potemnělé dungeony a další) i příbytky samotných organizátorů obětované hře (ples a další)
– buďmě materialisté, několikrát byli hráči zdarma nakrmeni a když ne zdarma, jídlo přišlo až k posteli
– herní peníze (opravdu kvalita) i množství pestrých kartiček z továren
– přístup organizátorů ke hráčům před hrou (průběžné úpravy pravidel a diskuze – třeba zbraně), i v samotném průběhu (když kdo co potřeboval, vždycky byla snaha mu pomoct)
– za hrou byla skutečně vidět spousta práce a obětovaného času (systém továren, barů, mutační postupy…), navíc organizátoři neváhali ani připravit ani onen herní den (kino, hazardní hry,…)

Akce byla schopná obsáhnout neobvykle široké spektrum hráčů a mohl se v ní chytit téměř každý. Jen není extrémně epická a není to bitva, ale o tom to prostě pro mě ani být nemělo. Zažil jsem spoustu larpů, i nemálo těch vzácnějších – městských. A právě Úsvit se podle mě může pyšnit tím, že obsahoval skutečně jen minimum jakýchkoliv omezení. Prostě svět nikdo zachraňovat nemusel, nebylo omezeno, kde být kdo smí a kde ne, co může nebo nemůže – byl to svět hráčů, s nekonečnými možnostmi pro hrdiny, politiky i pěstitele (aneb kterak vznikly plantáže marihuany).
Kesčenko jsem v neděli po skončení hry opouštěl opravdu jen velice, velice nerad a Úsvit jsem zařadil mezi městskými Larpy na skutečně speciální místo.

Zvláštní poděkování vlkodlaka Mordreda
Hyfer (Darja Ivanovna) herně za jedinečnou úlohu v mém herním příběhu, živý RP a navigaci (:-D). Neherně za to, že mě nenechala umřít hlady a za její blízkost i trpělivost, kterou se mnou má.
Kazmě (Kazma Bílý hřbet) za další výraznou úlohu i RP, nejeden nápad a vůbec skvělou vlčici.
Frakci vlkodlaků za zápal do hry a pestrost i živost jejich charakterů (hlavně Deusn, Šakal, Lokotka,…).
Taliesinovi (Tal) za postavu vůdce smečky a jeho starost o ni.
Azhugovi (Dimitrij Vlkov) za ztvárnění postavy lovce – žoldáka a jeho nevyzpytatelné spojenectví.
Upírům a upírkám za rozhovory politické (Alee, Eskel, Aldarien, Clarisa,…).
Blackovi (Vitalij Kreznikov) za alespoň dočasné ztvárnění sympatického mafiána.
Malkomovi (Aleister) za vstup do děje v tu správnou chvíli.

Ale díky patří i těm, které přímo nejmenuju (především organizátorům a CPčkům), protože každý přispěl k tomu, jaký víkend byl, jak pro mě, tak pro všechny ostatní a doufám, že se příště opět setkáme.

Tento článek byl vložen v Pondělí, 10 října, 2011 , 20:48 do kategorie Reportáže. Reakce a příspěvky na tento článek můžete sledovat pomocí RSS 2.0 feed.