Co mají společného Verne, Wells, Steerling, Moorcock a Westerfeld?
Pára a technika – hlavní motivy steampunku vzniklého v 80. letech minulého století a odkazujícího ke kyberpunku. Kromě výše zmíněných autorů a mnoha dalších, kteří psali nebo píšou steampunkové romány, sem patří i sci-fi/fantasy deskové hry, které vychází z prostředí viktoriánské Anglie a nasávají atmosféru 19. století – století páry.
Sniper.
„Steamferno je hra, v níž se postavy vydávají do podzemí, aby tam likvidovali nebezpečné organismy, které se tam kvůli různým pokusům vyskytly,“ popisuje deskovku mladík s přezdívkou Sniper. Hru navrhl před čtyřmi lety jeho kamarád Lišák a Snipera přijal jako vývojáře před dvěma lety. Sniper v herně na GameConu v České Třebové, kam přijel Steamferno představit. Nabízí zájemcům možnost si zahrát a rovněž jim pomáhá, když si neví rady s některým pravidlem nebo situací.
„Nejsou to obyčejní lidé, ale buď kriminálníci, kteří si tím můžou vykoupit zbytek trestu, nebo žoldáci, kteří za splněný úkol dostanou dobře zaplaceno. Oni,“ ukazuje na hráče před sebou, „jsou největší odpad společnosti, jejich život není důležitý,“ dodává Sniper, když poradí právě hrající trojici v zapeklité situaci. Tři mladí muži si rádi nechají napovědět, protože nechtějí získat tři trestné body, které signalizují „těm nahoře“, že svou úlohu nezvládají a vyřeší ji za ni – hodí do podzemí bombu, čímž zničí jak nebezpečné tvory, tak i neúspěšné řešitele problému.
Herní plán není nijak složitý...
Kromě klasických reálií viktoriánské doby jsou ve steampunku důležité záležitosti v podobě parních androidů, létajících měst a měsíčních děl – vždy založených na principu páry a tehdy dostupných technologiích. Steamferno je podle slov autora kooperativní strategie, postavy hrají proti hře a ne proti sobě. „Někomu to možná vadí, ale mě to plně vyhovuje. Nejdu hrát proto, abych se s ostatními hádal a byl naštvaný,“ vysvětluje Sniper, proč zvolil tento způsob hry. „Steamferno nijak obtížné není, pravidla se dají v pohodě pochopit,“ komentuje hru stručně jeden z mladíků a znovu se sklání nad hrací deskou, kde jeho postavu žoldáka obkličují skleněné bloby.
Hra zatím oficiálně nevyšla. Autoři se ale chtějí zaměřit spíše na zahraniční trh; od českého neočekávají přílišný zájem, tvrdí Sniper. Lišák ho poopravuje konstatováním, že český trh je sice malý, ale rozhodně ne bez zájmu. „Česko má deset a půl milionu obyvatel a kupní síla se počítá v promilích, takže ve výsledku bude absolutní počet prodaných kusů nižší, než za hranicemi,“ myslí si.
V Česku vyšly například Příběhy impéria, které se někdy vydávají za steampunkové, ale s tímto žánrem mají společnou pouze dobu, v níž se odehrává děj, tedy viktoriánskou Anglii.
Autory zmiňované v úvodu článku spojuje právě steampunk, který vědomě či nevědomě (v jejich době nic takového neexistovalo) psali. Pokud vás tento styl zaujal, mnohem víc najdete na www.steampunkmagazine.com.
