FANTAZEEN

Že se rodinná oslava příliš nepovede, je jasné už z nervozity, kterou vyvolává ve většině přítomných galantní Francouz Niklas. Kdo další rozčeří už tak dost neklidné vody vzájemných vztahů? Můžete to být i vy jako dominantní švagrová Věra nebo vdovec Ondřej. Žádná z postav neměla v životě na růžích ustláno, a tak by se v osobní historii každého člena rodiny dalo při pečlivějším zkoumání najít několik temných okamžiků, které před ostatními pečlivě tají. Stačí pár poznámek od vnoučat, kritizujících dědečkův milovaný komunismus, a rázem je nakročeno k odhalování dávných křivd…

Rodinná oslava je jedním z komorních larpů, které pořádá sdružení Court of Moravia. Jedná se o hru pro deset hráčů, kteří na vlastní kůži prožívají osudy jednotlivých postav. Každý člověk ztvárňuje během zhruba čtyřhodinového sezení jednoho z účastníků oslavy. Sami organizátoři charakterizují své larpy jako divadelní hry, kde má herec zadán charakter a nakládá s ním podle svých představ. Kromě larpů z důvěrně známého prostředí rodiny nabízí CoM i pocuchání nervů v Klubu sebevrahů, nejnovější klepy z Hollywoodu, posezení v klubu toulavých koček či duchařskou Seanci.

Následující řádky se pokusí zachytit atmosféru hry prostřednictvím deníku jedné z postav – babičky Karolíny.

21. července
Celá naše rodina se tu dnes sejde, abychom oslavili dědečkovy sedmdesáté narozeniny. Přijedou obě děti, Jitka se svým novým přítelem a Kuba s rodinou, i Petruščin, budiž jí země lehká, manžel Ondra s vnučkou Terezkou. Nebude to zrovna klidné setkání, v naší rodině to vře už odedávna. Bojím se, aby se celá oslava nezvrtla v hádku a vytahování „temných tajemství“, která většina z nás nese hluboko v sobě.

Tradiční rodinné foto. Foto: Court of Moravia.
18.00 – Dědeček je celý nervózní a pořád chodí ke dveřím, jestli už nejde Kuba s Věrkou a dětmi. Myslím, že je má nejraději, i když by to samozřejmě nepřiznal. Trochu jsem něco pochystala, ale s tou svou nohou nikam nemůžu, takže to nechám na dětech, až přijdou. Taky jsem zvědavá na tu Jituščinu známost. Prý je to Francouz. Jitka toho nikdy moc neřekne.

19.00 – Konečně jsou všichni tady. Věrka se hned pustila do zdobení chlebíčků. Vždycky je taková energická a pokaždé má hlavní slovo. Všichni ji poslouchají, ať už v nemocnici na sále, nebo doma v rodině.

19.10 – Jituška mi konečně představila toho svého Francouze. Moc jim to spolu sluší, i když on je aspoň o dvacet let mladší, než moje holčička. Ale její sestra, moje Petruška, budiž jí země lehká, si taky brala mladšího a měli se moc rádi.

19.35 – Vnoučátka mi dělají radost. Terezka bude letos maturovat a hlásí se na Karlovu univerzitu. Tomášek je pilný student, určitě odpromuje s červeným diplomem. Jeho sestra Michalka je taky moc šikovná, jenom kdyby se neoblékala tak… divoce. Říkala, že si chce založit autodílnu. Podle mě se to pro děvče moc nehodí, ale je asi jiná doba.

20.00 – Promlčené křivdy bolí po letech mnohem víc, než když je to čerstvé. Pohádala jsem se kvůli té staré záležitosti s Jitkou a ona se mi tu nakonec i rozbrečela. Tvrdí, že proto je taková, jaká je, proto se i před pětadvaceti lety rozvedla. I když je mi jí líto a vím, že na tom mám svůj podíl, s tím rozvodem je to podle mě výmluva. Manželství vždycky romantika a cukrování, ale v Bibli je psáno „co Bůh spojil, člověk nerozlučuj“.

20.20 – Dědeček se zase rozčílil a strašně křičel. Ty děti mu nedají pokoj, tentokrát to byl Tomášek. Vykládal mu něco ze školy o demokracii a komunismu a on je dědeček na ten minulý režim hodně zatížený. Jitka si taky neodpustila, aby si nerýpla do jeho „medailí za zásluhy“, jak jim tajně říkáme. Chtěla jsem, aby si vzal prášek na srdce, co mu předepsal doktor na srdce, ale nechtěl mě poslechnout. Má holt svou hlavu.

20.25 – Ondra někde sehnal budík podobný tomu, co ho měl děda tak oblíbený a který se nešťastnou náhodou rozbil. Dali mu ho k narozeninám a situace se na chvíli uklidnila. Udržet dobrou náladu, klid a pohodu není jednoduché…

DISKUSE:
Jana Hořínková: Teda, nejvíc se mi líbí 1. odstavec, třeba to rozčeření neklidné vody, to bych nevymyslela 🙂

Vanda Vrubelová: vypadám tam tak přísně 😀 super!

Fantazeen: Vandi, tys byla druhá osoba (hned po dědovi), které jsem se nejvíc bála 😀 hrála jsi to fakt dobře 😉

Vanda Vrubelová: tak to je ovšem velká poklona! děkuji 🙂

Tento článek byl vložen v Středa, 22 června, 2011 , 16:15 do kategorie Reportáže. Reakce a příspěvky na tento článek můžete sledovat pomocí RSS 2.0 feed.