20 Bře 2015

Trpaslicon 2015

Vložil/a: admin | V kategorii: Reportáže | 1 791x Přečteno
avatar

Text s laskavým svolením autorky převzatý ze Scařina Blogu. Díky 🙂

trpLetos to bylo potřetí, co jsem se vydala do Prahy na akci zvanou Trpaslicon.
Těšila jsem se jak malá už týden předem. Na pátek jsem si vzala dovolenou, abych mohla vyrazit hned ve dvě odpoledne a pak už to frčelo.
V Olomouci jsem nasedla do LeoExpresu, v Pardubicích nabrala Peťulinku s Lukášem, na pražském nádraží vyzvedla Tomáše a pak… A pak jsme stáli několik minut před vlezem do metra a čekali na potvrzení sms jízdenek. 😀

Na recepci conu nás přivítala banda orgů v kostičkovaných šatech „z kanafasu“ a s copánky na hlavě, preventivně jsme vyfasovali ampulky s virem štěstí a virem sexuální přitažlivosti. Normálka, ne? S Peťulinkou jsme se hned převlékly do kostýmů a pak už se šlo rovnou na program.

Letos jsem byla jen na jedné jediné přednášce a to právě té první. Kníža prezentoval Futuramu. Asi nikdy nepochopím, jak je možné, že lidi nad seriály přemýšlí, hledají spojitosti a narážky… a že si tolik pamatují. Obdivuju to.
Následovalo slavnostní zahájení Trpasliconu, které nás už tradičně velice dobře pobavilo. Scénka z dílu Karanténa zakončená výrokem: „Jako trest vám ukládám dva dny TK – Trpasliconu!“ si potlesk opravdu zasloužila. (Jasně, že to řekli úplně jinak, ale už jsem se zmínila, že na tohle nemám paměť.)

S úderem deváté hodiny večerní byla uvolněna spací tělocvična a začal boj o žíněnky a místa pro spaní. Pro velký úspěch z loňského roku, jsme okamžitě zamířili do nářaďovny. Jen co zmizely žíněnky, zůstalo dost prostoru, aby zde svoji ložnici zřídilo deset lidí. Já s Tomášem, Peťulinka s Lukášem, Weri se vzpomínkou na svoji přítelkyni, Ash s Trigatronem a jeden nenápadný páreček, který se schoval za branky na florbal. 🙂

Pak už jsem se vrhla do davu, abych pozdravila všechny kamarády a známé. Prohodila jsem pár slov s Knížou a Iksem, objímala se s Entonym, chvíli sledovala, jak kluci hrají Pandemic. K vlastnímu překvapení jsem byla přizvána k úplně jiné hře, k úplně jinému stolu a k úplně cizím lidem.
Viking, Gomi (asi – zase selhává paměť), Tobiáš a Obscuro potřebovali pátého hráče ke hře Sedm draků. Pravidla jsem pochopila rychle a při hraní se báječně bavila. Pak následoval Bang! a přestávky na pivo a cigára… Ve dvě v noci najednou orgové zamčeli hlavní vchod a tak jsme museli hledat jiné místo k úniku za čerstvým nikotinem.
Při téhle příležitosti jsem se srazila se Sargonem. Ten šílenec mě celý večer statečně ignoroval a teď se najednou chtěl kamarádit… Pche! 😀 Já už měla na tuto noc jinou hračku.
V šest ráno začalo svítat a já se konečně odhodlala jít spát. Stulila jsem se vedle Tomáše a na celé dvě hodiny upadla do bezvědomí.

Sobota pro mě tedy začala někdy o půl deváté ráno pořádnou horkou sprchou. Cítila jsem se svěží a plná energie. Toužící po nových úžasných zážitcích. A kafi. 😀
Po snídani jsem zašla na Členskou schůzi KTP a s nemalým zklamáním kvůli tomu přišla o Mistrovství ČR v zírání… Ale nemůžu být na dvou místech zároveň a tak můj smysl pro povinnost zvítězil. Následný program mě jaksi nelákal a tak jsme s Tomem vyrazili do pivovaru na oběd. Bylinkové pivo a škvarkové placky mi udělaly vyloženě dobře. A skoro jsem si začala vyčítat, že jsem si taky nedala stejk jako Tomáš, ale musela jsem se připravovat na večer.
Vrátit jsme se stihli tak akorát, aby mohl Tomáš zaplout na Komiksový workshop pro otrlé a odrostlé. Já touto úžasnou zábavou pohrdla a vydala se raději do patra, kde jsem si parádně popovídala Entonym. A naučila se hrát Pandemic – deskovou hru o záchraně světa před zlými viry.
Blížil se čas soutěže v pojídání pálivých toastů. S Entonym jsme se zapsali hned mezi prvními (což se později ukázalo jako velká chyba) a nasadili jsme laťku zatraceně vysoko. Ovšem ne dost. Zatímco jsem si chladila spálená ústa jahodovým mlékem a mentolovou cigaretou, zvládli tři lidé můj výkon (4 toasty za 1:35) překonat. Na příští rok se budu muset lépe připravit.
Na večer se naše čtyřčlenná parta sešla u cigarety a pivka před hlavním vstupem. Domluvili jsme se, že si spolu zahrajeme nějakou hru. Volba padla na Zeměplochu – hru ve které se hráči snaží ovládnout Ankh-Morpork. Bavilo mě to už z toho důvodu, že jsem si připomněla řadu úžasných postav, jako je třeba Kolík Aťsepicnu nebo pošťák Grešle.
Peťulinka s Lukášem odešli na masky a já s Tomem pokračovala v hraní. Vzali jsme si Bang a do hry přibrali, Šterna, Vrzku a toho kluka, co si ho vůbec nepamatuju. Jenže já a Bang s rozšířením, to byla katastrofa… než jsem si dala dohromady, co se po mě chce, trvalo to věky.
Pak se hráči vyměnili a změnila se i hra. Přišel Entony, Lukáš T. a Lament, se kterou jsem se celý den úspěšně vyhýbala, a pustili jsme se do hraní Sedmi draků. Krásně jsme si při tom popovídali.
Doba pokročila a Tomáš se rozhodnul jít spát. Uložila jsem ho, nabrala si piva a cigára ze zásob a šla zpátky do herny. Na chodbě jsem potkala Hachi. Taky už vypadala trošku přešle, tak jsem ji alespoň pořádně objala.

Program na zbytek noci byl daný už od minulého dne. Stejná parta, Bang!, pivo a cigára. Ideální způsob, jak trávit večer. Nad ránem jsem si musela přiznat, že už se na to nedokážu soustředit. Bylo něco po čtvrté hodině, pálivé tousty se propalovaly mými útrobami a vůbec mi nebylo dobře. Odkulila jsem se tedy do pelíšku vedle Tomáše a spokojeně upadla do bezvědomí.

Neděle už byla taková nijaká… vstali jsme, sbalili věci, posnídali, rozloučili se a vyrazili ku domovu.
Ale musím se pochválit. Tentokrát jsem neplakala, když přišel konec. Z Trpasliconu jsem odcházela vyčerpaná, ale absolutně šťastná a spokojená.

Děkuji všem, kteří tam se mnou byli a udělali z obyčejného víkendu víkend ÚŽASNÝ!!!

Líbí se mi:
Sdílej:
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

Odpovědět