Věčná otázka, věčný boj vkusu a nevkusu. Čím si jeden vytapetuje pokojík, vyvolává v druhém nutkání zvracet. Přitom jde jen o „líbí“ a „nelíbí“. A možná v tom je zakopaný pes. Facebook nabízí jen možnost „to se mi líbí“, čímž nutí myslet zjednodušeně a konzumentům facebookových statusů a fotek nenápadně podsouvá „sluníčkovství“, líbivost.
Aktuálně.cz na Facebooku nabízí titulek Hokejová tragédie: vizitky hokejistů, kteří zemřeli v troskách letadla, který má momentálně tři lajky. Nevím, co se komu může líbit na smrti šestatřiceti lidí. Ale zřejmě ano. A potom ten samý člověk objeví tohle album (http://www.facebook.com/media/set/?set=a.235713656479511.74107.197158840334993&type=1) a obrázky v něm bude považovat za kýč. A lajk nedá. A ještě napíše něco nepěkného o vkusu autorky alba. Nebo taky ne, třeba si to bude myslet jen v duchu.
Nic jako kýč a ne-kýč neexistuje, alespoň co se demokratické společnosti týká (v totalitě se rádo rozděluje na „naše“ a „jejich“, „hezké“ a „špatné“, „árijské“ a „neárijské“). Facebook s jistou mírou nadsázky omezuje naše vnímání světa. Z jednoduchého bipolárního, kde je ještě krása a ošklivost, dělá ještě jednodušší, monopolární svět, kde se můžete jen líbit. Jinak jste odepsaní.
DISKUSE:
Elizabeth Caine: Souhlasím, když je tady tlačítko „To se mi líbí“, tak by tady mělo být i tlačítko „To se mi nelíbí“. Nadzvyhává mě ze židle, když u různých neštěstích a podobně vidím, jak někdo odkliknul „To se mi líbí“, proboha proč a co (?) se někomu může líbit na vraždách,… 🙁 A pokud jim jde o sdílení, tak jsou zde jiné alternativy… Pokud jde o vkus a kýč, tak to má každý nastavené jinak a (dle mého názoru) se o tom bude diskutovat stále… Samozřejmě dělení typu Ne/árijské je naprosto nepřístupné… pokud se nejedná o kulturní období (typu toto je Antické a tohle Novověké).Anna ‚tissaia‘ Pešková: já bych byla pro nějaké neutrálnější tlačítko, třeba „Support“ nebo tak něco
Entony Skřet: Inu s touhle úvahou mohu jen souhlasit.. je to bláznivé dávat like pod zprávy o neštěstích…
jen tak trochu přemýšlím že se to pramálo týká fantasy a název doprovodný obrázek vyloženě klame tělem… čekal jsem neco o fantasy grafice a ono tohle…
musím říct že si myslím (osobní názor) že na Fantazeen to moc nepatří.. nepadne… 😉Fantazeen: Entony: nejdřív jsem to tak plánovala… ale pak mě nic kloudného nenapadlo a tak jsem vás chtěla donutit k zamyšlení, že všechno souvisí se vším… neni to fantastické?
Anna ‚tissaia‘ Pešková: podle mě sem klidně patří – mimo jiné i proto, že úvaha o kýči dost přesně ilustruje názor mnohých nefantazáků na fantasy. a jako fantazáci přece můžeme hloubat i o realitě a čemkoliv jiném, ne?
Marie Frýža Frýželková: Anna: dávám „lajk“ 😀 i kýč může být umění a i slečna studující výtvarku a malující nádherné surrealistické obrazy může mít na mobilu uberkýčovitého medvídka (to jsem viděla na vlastní oči). Je kýč ten plakát Hermiony, co mám na zdi nebo ten Luis Royo visící vedle ní? 😀
Entony Skřet: no jo uznávám že na těchhle argumentech něco je… 🙂
vzdávám se a mávám bílou vlajkou 😀PS: *potichu a nenápadně si mumlá: nj ty ženský aby se nespojili* 😉 😀
Anna ‚tissaia‘ Pešková: >Entony: ichichichi;)
Fantazeen: (postraně k Tiss): jak si myslí, že nás prokoukl 😉
Anna ‚tissaia‘ Pešková: XD
Entony Skřet: *podezíravě poslouchá co si ty dve šuškají v ustraní* 😛
Petr Novotný: No tak já bych s tou existencí a neexistencí kýče byl trochu opatrnější…co si pamatuju z dějin umění tak kýč se hodně řešil, řeší a řešit bude, jeho význam se posouvá, ale jeho existence jakožto uměleckého fenoménu je řekl bych nesporná. Celkově mi uniká pointa příspěvku, ale možná že už jsem akorát unavanej z věčných diskuzí na téma „Facebook a jeho vliv na pokřivění našeho vnímání světa“. Úvaha má něco do sebe, ale není příliš originální…
Martin Pospíšil: Mám k tomu jen 2 věci:
1. často na fejsblbu postrádám tlačítko „nelíbí“ (dobře funguje třeba na Youtube, tak proč ne tady?)
2. „Nežli dělat kýče, chop se raděj rýče…“
:pTereza Kasalová: Kýč i brak mají naprosto jasné a přesné definice a stejně tak jsou definovány odchylky mezi nimi, platí tu i to, že co je kýč pro jednoho, nemusí být kýč pro druhého, ale to platí jen málo kdy… myslím, že v prváku jsme to rozebíraly dost jasně a dost dlouho na to, abych mohla říct co je kýč a co kýč není 🙂 (Ale opět upozorňuji, vyjímky jsou…ač jich je málo 🙂 ) Navíc neopatrný člověk může udělat kýč i z uměleckého díla, no je to složité, kdyby to chtěl někdo slyšet celé, ať mi napíše…. Co se týče lajků, tak to nechávám na lidech, já si nemyslím, že komu se líbí kýč musí být hned buran 🙂 Všechno je o člověku 🙂
Tereza Kasalová: A navíc… vždycky můžete do komentářů napsat, že si myslíte, že je to sračka 😉
